Dobršín usedlost čp. 9
    Bauernhof Dobršín No. 9
    farmhouse Dobršín No. 9
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Dobršín
Katastrální území: 759635 Dobršín
Parcelní číslo: st 9
Číslo popisné: 9

Rejstříkové číslo: 41294/4-3391
Datace: kolem roku 1850

GPS: 49° 15´ 41.093´ N  13° 33´ 36.930´ E

Kontakt:
Ing. Slavík a JUDr. Slavíková, Dobršín 36
34201,  Sušice
www.dobrsin.cz

Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

Při západní straně dobršínské návsi se nalézá usedlost čp. 9; její součástí je pozoruhodný dům trojdílné dispozice špýcharového typu; objekt je zděný z kamene; stavba je přízemní, založená na obdélném půdoryse při severní straně dvora, ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci, podélnou osou ve směru západ – východ; východní průčelí je trojosé, s dvojitými dvoukřídlými okny dělenými do tabulek; v horní části asymetricky řešeného štítu jsou v úrovni někdejšího půdního prostoru dva větrací otvory kasulového tvaru, strana nádvorní je trojosá, s dvojicí oken a dveřmi s vodorovným nadpražím v trámkové zárubni; fasáda je vápenná, dvouvrstvá v zadní (západní) části, kde se nalézá špýcharová část domu, je objekt patrový, prostorově řešený na tři podlaží (přízemí, patro, podkroví); prostory osvětlují z nádvorní strany střílnová okna, jejichž špalety se otevírají vně i dovnitř; nově (po roce 2000) byly zřízeny nové okenní otvory vyššího obdélného tvaru v západním průčelí (dvě osy v patře a dvě v podkrovní části stavby); střecha je sedlová, při východním průčelí s polovalbou, střešní krytina tašková, keramická, typ bobrovka; střechu nad obytnou částí od střechy nad sýpkou odděluje zděný štít; na nádvorní straně střechy nad obytnou částí jsou v její ploše osazeny (v období po roce 2000) dva kusy pultových vikýřů; krov nad obytnou částí je hambalkový, nad sýpkou je dvojitý; spodní je shora bedněný prkny a opatřený hliněným tepelně-izolačním a protipožárním lepencem; lze předpokládat, že objekt vznikl nejpozději ve druhé polovině 18. století (stabilní katastr ho k roku 1838 bezpečně zachycuje), starší původ však nelze vyloučit; součástí areálu dvora je zděná klenutá brána stojící na návesní (východní) straně, dále rozložitá zděná stodola ležící na západě (k roku 1838 ještě neexistovala, resp. v jejích místech stála dřevěná stodola) a zděné chlévy utvářející jižní stranu statku; jejich interiér je zastropen plackami do pasů; přinejmenším stavení patří do málo početné, přesto ale mimořádně cenné kolekce domů špýcharového typu, které se dochovaly jak ve vsi, tak v dotčené části Klatovska; stodola situovaná na západní straně statku dosahuje svojí délkou prakticky celé šíře dvora; je zděná z lomového kamene; střecha je sedlová, střešní krytina keramická, tašková, typ bobrovka; krov je hambalkový; na straně nádvorní (východní) jsou dvoukřídlá, slohově řešená vrata, zhotovená kolem roku 2010; k východní (nádvorní) straně přiléhala sekundárně přistavěná kolna s pultovou střechou, zbořená v roce 2002; v prostoru mezi stodolou a chlévy (jižní strana statku) stála v minulosti kolna; byla otevřena směrem do dvora a měla trámový průvlak na sloupku s pásky; jižní stranu dvora vymezuje rozlehlý zděný chlév, v interiéru zaklenutý do pasů a pruských placek, ve štítu datovaný do roku 1851; střecha je sedlová, krytina tašková, cementová (z období asi 70. let 20. století, původně zde byla užita bobrovka); východní štít stavby byl sekundárně prolomen a opatřen dvoukřídlými vraty; nad nimi je ve štítu vstupní otvor do podkroví; v závěru štítu je v omítce vytažen letopočet 1851; podélná strana obrácená do dvora (cca strana severní) je členěná okny a vstupy s vodorovným nadpražím (jde o tři okna a dva vstupy); strana jižní je bez otvorů; ke chlévům ze západní strany přiléhá zděný přístavek o stejné šíři a výšce jako je tomu u chlévů; shodně s chlévy je řešena i střecha; nádvorní (severní) strana stavby je dvouosá; na návesní štít obytného stavení (východní strana dvora) navazuje od jihu zděná brána s brankou s otvory sklenutými zhruba polokruhem; v roce 2001 byla brána opravena a opatřena novými vraty a vrátky

Interiér objektu

Obytná část ležící v čele domu při východním průčelí je tradičně dělená na světnici a světničku; střední díl zaujímá síň se vstupem ze zápraží (od jihu) a někdejší černá kuchyně; zadní (špýcharový) díl přístupný ze síně je bývalá patrová sýpka; její interiér je v přízemí zaklenut, patro je plochostropé, trámové; schodiště do patra je jednoramenné žebříkového typu; v období po roce 2000 byl interiér stavby kompletně adaptován za použití tradičních materiálů a respektování předešlé siuace; ve stejném čase bylo upraveno také podkroví, které bylo zobytněno; obnova interiéru sýpky dosud dokončena není.



Okolí objektu
Součástí usedlosti je dvůr vymezený branou navýchodě, chlévy na jihu, obytným stavením na severu a stodolou na západě; ke dvoru též patří nevelká zahrada ležící západně a částečně i severně od stodoly; v nedávné době byly k usedlosti připojeny některé pozemky ležící západně od usedlosti.


Historie objektu

Stabilní katastr zaznamenal k roku1838 usedlost čp. 9 na ppč. st. 9 již plně dotvořenou, s „nespalným“ domem na severovýchodě, „nespalnými“ chlévy na jihu a „spalnou“ stodolou na západě; lze předpokládat, že jádro domu je spolu se sýpkou bezpochyby ještě barokního původu, s jistou nadsázkou lze hovořit i o období na přelomu 17. a 18. století; jeho pozdější podobu formovaly stavební úpravy realizované v 19. století; v této situaci vstoupil do 20. století, kdy se prakticky nezměnil; kolem roku 2000 byla zahájena jeho obnova, která budově přinesla její současnou podobu; zatímco dům se sýpkou přečkal (v půdorysné situaci zachycené stabilním katastrem) až do počátku 21. století, jižní strana dvora prošla výraznou obměnou; v prvé řadě vznikly nové stáje (rok 1851), na které od západu navázal další hospodářský objekt; nejpozději kolem roku 1850 až 1860 byla přestavěna stodola, resp. zanikly její srubové konstrukce, které byly nahrazené zdivem kamenným; v období po roce 1950 až do konce 20. století nebyly v areálu dvora realizovány žádné výraznější stavební úpravy; v 80. letech 20. století byl dvůr využíván jen sporadicky, po nějaký čas byl dokonce zcela opuštěn, což se negativně promítlo do jeho technického stavu; s novými vlastníky (manželé Slavíkovi) nastala pro dvůr další životní etapa; v současnosti jsou již všechny budovy ve dvoře opraveny, případně ochráněny před další devastací.



Další informace

V období kolem roku 2000 dvůr zakoupil dosavadní vlastník, který ihned zahájil rekonstrukční a adaptační práce; práce se v první řadě soustředily na obytné stavení a přilehlou sýpku, která bude zobytněna; v roce 2001 byla opravena brána, která získala nová vrata a vrátka; následně byl rehabilitován (opraveno navazující zdivo a osazena vrata) také sekundárně zřízený vjezd do dvora ležící mezi klenutou bránou a průčelím bývalých chlévů; v roce 2002 byla opravena fasáda chlévů; v západní zdi sýpky byla v patře a v podkroví prolomena v roce 2000 (vždy po dvou) úzká okna osvětlující interiér; nádvorní strana sýpky je opatřena úzkými štěrbinovými okénky; podkroví nad světnicí a síní bylo upraveno k bydlení, ve střeše tamtéž na straně do dvora byly osazeny dva pultové vikýře; v  interiéru podkroví byl ponechán blok zdiva z ubořeného průlezného komína; veškeré výplně okenních a dveřních otvorů jsou nové a pocházejí z adaptace (rok 2000 a dále); strop ve světnici je trámový s prkenným záklopem, zčásti vyměněným; strop v bývalé  světničce je nový (rok 2000), trámový; plánovou dokumentaci adaptace domu zpracoval Ing. Arch. K. Janda, projekční atelier Sušice; v letech 2010 a 2011 byla opravena stodola (statické zajištění zdiva a krovu, obnova fasády a pokládka nového střešního pláště); některé stavební práce byly finančně podpořeny Ministerstvem kultury ČR prostřednictvím dotačního titulu Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny v ČR; kromě opravy stavení Ministerstvo kultury  ČR vypomohlo v letech 2010 a 2011 při opravě stodoly.



Fotogalerie
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9
Dobršín – dům čp. 9

Zdroje - literatura, prameny

FOUD, K. – KAREL, T. Vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji. Plzeň 2004.

VAJDIŠ, J. Dobršín. Stavebně - historický průzkum. Nepublikovaný strojopis. SÚRPMO Praha, 1977.

MENCL, V. Lidová architektura v Československu. Praha 1980.

PEŠTA, J. Encyklopedie českých vesnic. Západní Čechy. Díl III. Praha 2005.



Zdroje - fondy

- Národní památkový ústav, Ústřední seznam kulturních památek, okres Klatovy

- http: //archivnimapy.cuzk.cz (Stabilní katastr 1838, Dobršín/Dobrschin)









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.