Dobršín usedlost čp. 18 farmhouse Dobršín No. 18
Stručný popis objektu Východněji položenou část severní strany dobršínské návsi utváří mimořádně hodnotná usedlost čp. 18; skládá se ze dvou obytných domů (staré chalupy a nového patrového domu), chlévů, stodoly a kolny v jihozápadní koutové části dvora stojí staré obytné stavení trojdílné dispozice založené ve štítové orientaci; obytná část při jižním štítu je řešená jako dvoutrakt; střecha je vysoká, sedlová, při jižním štítu s malou polovalbou; střešní krytina je vláknocementová; jižní štít je v přízemí trojosý, v podkrovní části bedněný prkny; zápraží je kryté přesahem střechy; vstup z nádvorní strany ústí do síně; na stejné straně jsou další dva okenní otvory osvětlující světnici a komoru chlévy ležící za starým obytným stavením jsou v interiéru zaklenuté pruskými plackami; zdivo je kamenné; střecha chlévů je sedlová; nádvorní strana stavby je o třech vstupech, mezi kterými je pět okenních otvorů; krov chlévů je hambalkový, typu ležaté stolice v jihovýchodní části dvora stojí „nové“ obytné patrové stavení, ve fasádě členěné eklektickým štukovým dekorem; interiér je plochostropý; v interiéru domu se dochovalo množství původních dveří s kazetovým členěním pocházející z doby výstavby objektu (přelom 19. a 20. století); jižní průčelí je v přízemí i v patře trojosé, na straně západní jsou dvě osy s dvojicí oken v patře, v přízemí je jedno okno a vstup do chodby; severní průčelí stavby je v přízemí dvouosé (vstup + okno) a v patře trojosé (tři okna); původní okna v patře měla segmentový záklenek; střecha domu je sedlová s polovalbou při štítu; v jižním i severním štítu (podstřešní část) je polokruhem zaklenutý otvor na severní straně usedlosti leží mohutná z kamene zděná průjezdná stodola založená na obdélném půdoryse, v podélném směru (přibližně západ – východ) uzavírající celý dvůr; střecha stodoly je sedlová, krytá taškou; jižní (nádvorní) průčelí je o jednom segmentem zaklenutém vjezdu, v minulosti o dvou; stěnu člení kromě toho další dva slepé otvory o shodné velikosti i způsobu zaklenutí v ploše dvora (v ose za novějším obytným stavením) stojí pilířová kolna opatřená sedlovou střechou s pálenou taškovou krytinou; polopatrová část je bedněná včetně štítů prkny; pilíře jsou zděné z lomového kamene; při jižních štítech starého i nového obytného stavení jsou vyzděny sloupky brány opatřené valbovými stříškami krytými pálenou taškou zahradu ležící severně od stodoly odděluje od zahrady statku čp. 16 a čp. 19 zděná kamenná zídka Interiér objektu Staré obytné stavení; dům je řešen jako dvoutrakt s trojdílnou dispozicí; interiér je jak plochostropý, tak obsahuje prostory sklenuté segmentem chlévy ležící za starým obytným stavením jsou v interiéru zastropené pruskými plackami patrový dům je v interiéru plochostropý, dispozičně řešený jako trojtrakt; ve stavbě se dochovala cenná kolekce slohových kazetových dveří. Okolí objektu Zastavěná plocha statku (pozemky pod objekty) spolu se dvorem vymezeným starým a novým domem, chlévy, kolnou a stodolou (vše parcela pč. st. 19) činí 1647 m²; od severu (resp. severoseverovýchodu) ke dvoru přiléhá zahrada ppč. 13 mající přibližně obdélný půdorys a celkovou výměru 1224 m²; zahrada je lemována kamenným ohrazením. Historie objektu Stabilní katastr zaznamenal na ppč. 19 při jihozápadní straně dvora „nespalný“ objekt obdélného, mírně lichoběžníkového půdorysu, ve kterém lze identifikovat dosud existující staré obytné stavení; severně od původního obytného stavení ležel při západní straně dvora jiný „nespalný“ objekt obdélného půdorysu situovaný podélnou osou ve směru sever – jih; stavba přibližně koresponduje s dosud existujícími chlévy, je ale oproti dnešní situaci poněkud kratší; v místech nového patrového domu stál k roku 1837 menší „nespalný“ objekt situovaný ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci; severní stranu dvora vymezovala „spalná“ stodola obdélného půdorysu, k níž z nádvorní (jižní) strany přiléhaly dva malé „spalné“ přístavky staré obytné stavení náleží do souboru kamenných staveb dochovaných v obci, které pocházejí patrně ještě z 18. století, o něco starší původ dokonce nevyjímaje; ve třetí čtvrtině 19. století doznala usedlost podstatných změn; vedle menší modernizace „starého“ obydlí byly postaveny (či snad radikálně přestavěny) chlévy a také vznikla nová stodola v místech původního roubeného objektu; před rokem 1900 vznikla také kolna stojící ve dvoře severně od nového domu; patrový dům byl vyzdvižen na přelomu 19. a 20. století. Další informace Od konce 20. století se současný vlastník dvora snaží o jeho postupnou rehabilitaci a obnovu; dílčí práce s tím spojené byly podpořeny také Ministerstvem kultury ČR prostřednictvím Programu péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny v ČR; celý areál dvora je velmi cenný a spolu s faktem, že je součástí středověkého jádra vsi, z něho činí významný doklad vývoje selské usedlosti na Sušicku a Horaďovicku od středověku až po 20. století. Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny FOUD, K. - KAREL, T. Vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji. Plzeň 2004. MENCL, V. Lidová architektura v Československu. Praha 1980. PEŠTA, J. Encyklopedie českých vesnic. Západní Čechy. Díl III. Praha 2005. VAJDIŠ, J. Dobršín. Stavebně-historický průzkum. Nepublikovaný strojopis. SÚRPMO Praha. 1977. Zdroje - fondy - Národní památkový ústav, Ústřední seznam kulturních památek, okres Klatovy - http: //archivnimapy.cuzk.cz (Stabilní katastr 1838, Dobršín/Dobrschin)
|