Bojanovice usedlost čp. 18
    Bauernhof Bojanovice
    farmhouse Bojanovice
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Rabí
Katastrální území: 737097 Bojanovice pod Rabím
Parcelní číslo: st. 11
Číslo popisné: 18

Rejstříkové číslo: 20846/4-3276
Datace: počátek 19. století

GPS: 49° 17´ 37.47´´ N  13° 38´ 15.703´ E

van Ingen Herma Lamberta
Paltzerweg 179, CK Den Dolder, 3734 Nizozemsko
Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

celá usedlost se skládá z obytného stavení a komplexu hospodářských budov; usedlost je orientována štítem obytné budovy a sýpky do návsi; mezi obytnou budovu a sýpku je sevřena klenutá brána; přestože je štítová stěna sýpky o něco menší, působí celé průčelí symetricky a vyváženě; štíty jsou od přízemí opticky odděleny korunní římsou; stejně tak je zvýrazněn i vrchol brány a také její zaklenutí; štíty lemují pásy vystupující z plochy omítky; do obou štítů jsou do podkrovních prostorů prolomena dvě okénka a nad nimi se nalézá malá nika pro sošku svatého; fasády jsou obíleny, vystupující prvky jsou zvýrazněny tmavým okrem; budovy jsou zděné převážně z vápence, nicméně na místech opadané omítky lze nalézt i části cihel; cihly byly použity především do kleneb; bránu uzavírají plná dvoukřídlá dřevěná vrata s vrátky v pravém křídle; v horní části jsou prkna poskládána do slunečního motivu stejně jako v minulosti, s tím rozdílem, že dříve byly mezi prkny ponechány mezery; východní stranu dvora uzavírá obytné stavení s chlévy; štítová i nádvorní fasáda domu je hladce omítnuta; boční fasáda domu, kůlna a stodola jsou omítnuty nahrubo; štít má dvě okenní osy; dvorní průčelí obytného domu sedm; všechna okna jsou trojdílná, shodné konstrukce; jsou zapuštěna v mělkých, segmentem zaklenutých nikách; vstup do síně se nachází v levé části domu; dveře dvoukřídlé rámové; střecha je sedlová krytá novodobou pálenou krytinou; před domem předzahrádka se zděnými pilířky z bílých cihel a plaňkovým plotem na kamenné podezdívce; tato zeď je zároveň zdí ohradní, předzahrádka plynule navazuje na zahradu; na západní straně dvora stojí špýchar; jihozápadní roh byl kvůli vozům zkosen; střecha sedlová, krytá novodobou pálenou krytinou; v přízemí je budova dvouprostorová se dvěma vstupy a menším oknem; na špýchar navazovaly dnes již zbořené klenuté maštale; v maštalích lze očekávat pruské plackové klenby do pasů, které stavbu datují minimálně před polovinu 19. století; na maštale navazovala dochovaná zděná kůlna; má po stranách dva uzavřené prostory a mezi nimi je otevřený prostor pro uložení zemědělských strojů; v bedněném podkroví umístěn holubník; střecha sedlová s vikýři ve tvaru volského oka, krytá pálenou krytinou – bobrovkou; severní část rozměrného protáhlého dvora uzavírá zděná stodola; za ní se rozkládá ovocný sad obehnaný kamennou zdí; nižší část ohradní zdi zvýšená drátěným oplocením; stodola byla dříve průjezdná; zadní vjezd byl později zazděn; přední vrata posuvná po kolejničkách; střecha sedlová s vikýřem ve tvaru volského oka, krytá pálenou krytinou – bobrovkou

Okolí objektu

stojí v severní frontě návsi a tvoří její dominantu; po levé straně sousedí přes cestu do polí s rozlehlou usedlostí s výraznou opravenou fasádou z roku 1920; po pravé straně též výrazný, kvalitně opravený objekt s fasádou z roku 1925; poměrně dosud kompaktní náves s kaplí, křížkem a požární nádrží uprostřed ztrácí postupně cenné objekty



Historie objektu

v císařských povinných otiscích Stabilního katastru z roku 1837 jsou zachyceny všechny dnes stojící budovy včetně předzahrádky ve stejném uspořádání; všechny budovy jsou v mapě vybarveny červeně, proto lze tedy téměř s naprostou jistotou usuzovat, že již byly všechny zděné; a jde tudíž o konstrukce dochované do současnosti; z 1. vojenského mapování z let 1764 – 1768 lze vyčíst, že na parcele usedlosti stála pouze jedna budova; i když je tato budova  shodně orientovaná jako dnešní obytné stavení, nelze bez podrobného stavebně-historického průzkumu zděných konstrukcí stavby stanovit, zda se již jedná o současnou obytnou chalupu; můžeme se tedy spokojit s tvrzením, že obytné stavení, stejně jako stodola, špýchar, zbořené stáje a patrně i kůlna stály již před rokem 1837; z mapy není jasné, zda už v té době stála brána



Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny

Obrazová dokumentace:

Fotoarchiv NPÚ, ú. o. p. Plzeň, fotografie z roku 1989



Zdroje - fondy

Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1824 – 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/

1. vojenské mapování 1764 – 1768 (rektifikace 1780 – 1783) http://archivnimapy.cuzk.cz/

 









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.