Dobršín usedlost če. 2 (dříve čp. 3)
    Bauernhof Dobršín
    farmhouse Dobršín
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Dobršín
Katastrální území: 759635 Dobršín
Parcelní číslo: st. 3
Číslo popisné: 2 (dříve č

Rejstříkové číslo: 35712/4-3387
Datace: počátek 19. století

GPS: 49° 15´ 40.662´ N  13° 33´ 41.309´ E

Novotná Miroslava
Friedrichstrase 7, Aschffenburg, Německo
Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

usedlost stojí uprostřed jižní fronty ulicové návsi; zděné obytné stavení z kamene a cihly se do návsi obrací barokizujícím křídlovým štítem, který dříve nesl dataci překvapivě až k roku 1904; v čele dvora, proti obytnému stavení, stojí zděná patrová sýpka obdélného půdorysu, k návsi okapově orientovaná; vstup do usedlosti uzavírá brána s rovným překladem a dvoukřídlými vraty; v pravém křídle vrátka pro pěší; vrata jsou rámové konstrukce, svisle bedněné, s krycími lištami; brána zaujímá celý prostor mezi domem a sýpkou; za obytným stavením stály dříve chlévy, které byly zaklenuté pruskými klenbami do pasů; byly zbořeny v poslední třetině 20. století; kromě chlévů bylo též v minulosti ubouráno i sezónní obytné stavení pro čeleď; čeledník obdélného půdorysu ležel za špýcharem podélnou stěnou proti domu; byl patrový; v přízemí se nacházely chlívky, v patře ubikace pro čeleď; střecha pultová; protáhlý obdélný dvůr uzavírá v celé jeho šíři průjezdná stodola zadní část obytného stavení je díky svažitosti terénu ve dvoře patrová; štít se v přízemí otevírá do návsi dvojicí šestidílných oken; v podkroví se nachází jeden segmentem zaklenutý vstup do podkroví uzavřený bedněnými dvířky; nad ním umístěna dvojice kruhových okének a ve vrcholu štítu tradičně nika na sošku svatého; ze starší fotodokumentace je patrná těsně nad vstupem do podkroví dvojice dnes již nedochovaných otvorů ve tvaru rovnoramenného kříže a zcela ve vrcholu štítu nad nikou ještě rámeček s datací; v současnosti všechny otvory lemují šambrány; stejně tak i štít lemuje široký pás; další horizontální pás opticky odděluje podkroví od přízemí; hladce upravené šambrány a pásy vystupují plasticky z hrubých omítek; fasáda obílena, sokl natřen šedou barvou; světnice je zaklenuta českou plackou; síň je v současnosti přístupná ze dvora pravoúhlým ostěním z mírně vyvýšené pavláčky; je též zaklenuta plackou; pavláčka je přístupná ze zápraží po dřevěném schodišti o třech schodech; dříve byl vstup do domu vyřešen nadezděním zápraží; ze zápraží se dříve též dalo vylézt po dřevěném schodišti na půdu; bývalá černá kuchyně je v současnosti opatřena klenbami do traverz; světnička i komora jsou sklenuty segmentovou klenbou; pod obytnou částí je do terénu zahlouben sklep sklenutý valenou klenbou z lomového kamene; v hospodářské části se v přízemí nachází bývalý chlívek s plochým stropem a další prostora zaklenutá segmentovou klenbou; obytné stavení je kryto sedlovou střechou s keramickou krytinou – taškou bobrovkou; v ploše střechy jsou z nádvorní strany dvě volská oka; z hřebene střechy vystupují dva komíny sýpka byla vyzděna z lomového kamene a nahozena; fasáda má v současnosti stejnou úpravu jako dům: šambrány kolem okenních otvorů, pásy lemující hrany stavby a šedý sokl; ve vrcholu štítu dvě obdélná okénka a opět nika na religiózní sošku; klenba v přízemí je cihelná; tato klenba je složena ze dvou segmentových kleneb, založených do cihelného pasu; prostor v patře je plochostropý; na jižní straně je venkovní schodiště do patra; je kryto přesahem sedlové střechy; do přízemí se vstupuje ze štítu pravoúhlým ostěním; špýchar je podsklepen; ve střeše stavby je na této straně pultový vikýř; střecha kryta bobrovkou; ze střechy ční v současnosti nepůvodní komín z bílých cihel stodola má dva vjezdy s rovným překladem; pravý menší uzavírají otočná dvoukřídlá rámová bedněná vrata s vrátky; vjezd je umístěn zcela vpravo, a proto má pouze pernu nalevo; levý mlat měl perny po obou stranách a je průjezdný; uzavírají ho posuvná dvoukřídlá vrata bedněné rámové konstrukce; nalevo od těchto vrat druhotně proraženo rozměrné okno; stodola je vyzděna z lomového kamene a cihel a je omítnuta; sedlová střecha s volskými oky je kryta bobrovkou u obytného domu lze předpokládat barokně klasicistní původ; v císařských povinných otiscích Stabilního katastru z roku 1837 je zakreslen zděný objekt, který lze ztotožnit se současným obytným stavením; výstavbu sýpky a stodoly lze položit do třetí čtvrtiny 19. století

Okolí objektu

usedlost stojí uprostřed jižní fronty ulicové návsi; je obklopena dalšími kvalitními usedlostmi stejného typu, které jsou zpravidla štítově orientované s mohutnými zděnými patrovými sýpkami v průčelí nebo jinde ve dvoře; dvory uzavírají brány, v horní části návsi stojí pseudogotická polygonální kaple z roku 1869 a před ní křížek
lokalita je vesnickou památkovou rezervací



Historie objektu

dům je produktem asi období kolem roku 1800, sýpka a stodola byly vyzdviženy zřejmě ve třetí čtvrtině 19. století; štít domu byl upraven do současné podoby patrně až v roce 1904



Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny

FOUD, Karel – KAREL, Tomáš. Lidová architektura. Vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji. [1. vydání] Klatovy: Plzeňský kraj a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2004. 200 s.

KOLEKTIV. Západočeská Vlastivěda. Národopis. 1. vydání, Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 372 s.

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. 1. vydání, Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1980. 632 s.

 



Zdroje - fondy

Evidenční list nemovité kulturní památky

 









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.