Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Obec: Hartmanice Katastrální území: 637297 Hořejší Těšov Parcelní číslo: st. 18/2 Číslo popisné: 11 Datace: závěr druhé poloviny 18. století GPS: 49º 10´ 59 N  13º 25´ 53 E Riedlová Anna Zbynice 42, Hrádek, Zbynice, 34201

       

Stručný popis objektu
ve vsi stojí několik horských stavení šumavského typu; domy se vyznačují širokým obdélným půdorysem; domy jsou trojdílné většinou komorového typu; obytná část je vždy rozdělena na dva trakty, čelní větší trakt vždy zaujímá světnice, zadní menší sloužil jako komora nebo jako výměnek; na obytnou část navazuje střední díl se vstupní síní a s odděleným prostorem bývalé černé kuchyně; ve třetím dílu umístěna komora s navazující chlévní částí, na kterou v některých případech navazuje ještě nevelká stodola; vše vždy pod jedinou sedlovou střechou buď s polovalbami, nebo bez ní; často s částečným bočním přesahem přes zápraží nebo předsíň; střechy některých domů mnohdy nesly v čele hřebenu sanktusník se zvonkem; čelní svisle bedněné štíty předstupují ve většině případů před štítovou stěnu přízemí; světnice je tradičně roubená, druhý trakt bývá též roubený nebo zděný dům čp. 11 se od ostatních domů ve vsi typologicky neliší; stojí na návsi, do které se obrací štítem; dům stojí ve svažitém terénu; zadní zděná část domu se tudíž noří do svahu; čelní dvoutraktová obytná část je kompletně srubová; nádvorní a štítová stěna srubu je v tzv. v kožichu; to znamená, že stěny jsou opatřeny hliněnými omítkami – tzv. mazanicí; zadní stěna má vyplněné pouze spáry a je jako celý dům obílena; z vnějšku není jasné, zda je roubená i síň, a kde se v nádvorní stěně nachází nároží srubu, neboť nevyčnívají žádná zhlaví; srub srouben z hraněných trámů; nároží štítu a boční stěny vázáno na rybinu s přesahujícími zhlavími poslední trojice srubnic ve stěnách; obě zadní nároží mají přesahující zhlaví po celé své výšce; do boků vyčnívají zhlaví třech stropních trámů; světnice se do návsi otevírá dvojicí obdélných dvoukřídlých oken, třetí okenní osu tvoří okno do místnosti v druhém traktu; vnitřní okenní křídla dělená na tři tabulky, vnější mladší nedělená; další dvě identická okna osvětlují světnici z boku; mírně předsazený štít je svisle bedněný s krycími lištami přes spáry; ze štítu trčící konce pozednic a vaznic krovu jsou kryty vyřezávanými prkny; do štítu prolomena dvojice jednokřídlých šestidílných oken; nad nimi ještě dva malé obdélné zasklené světlíky; pod obytnou částí se nachází sklep, který se ve štítu projevuje dvojicí větracích otvorů; bývalý prostor černé kuchyně je osvětlen dvojicí oken; dům zastřešen sedlovou střechou s jedním vikýřem nad hospodářskou částí; střecha je kryta eternitovými šablonami; krov je dle určitých vnějších znaků vaznicové soustavy; střecha na přízemí nasazena asymetricky, svým bočním přesahem kryje zápraží areál usedlosti na rozdíl od ostatních objektů ve vsi ještě doplňuje zděná stodola; stodola má sedlovou střechu krytou eternitem; ta stojí napříč svahu v zadní části dvora; další drobné bedněné hospodářské stavení stojí v čele usedlosti naproti domu; má pultovou střechu krytou lepenkou; usedlost oplocena pletivem

Okolí objektu

usedlost čp. 11 stojí na svažité návsi, před domem stojí litinový křížek na žulovém podstavci

 

Historie objektu

v mapě 1. vojenského mapování z let 1764 – 1768 je v obci zakresleno několik mohutných volně stojících usedlostí a pravděpodobně velký uzavřený čtyřboký panský hospodářský dvůr; žádný objekt nelze s usedlostí čp. 11 ztotožnit; v mapě císařských povinných otisků Stabilního katastru z roku 1837 je již usedlost zanesena; dům je vybarven celý žlutě stejně jako objekt starší stodoly stojící dál od domu než stodola současná; navíc se k návsi obrací štítem; další budova, ovšem miniaturní, je ještě zakreslena naproti chlévní části domu; je označena jako nespalná; zajímavé je zakreslení objektu patně dnešní stodoly a objektu na místě výše uvedených budov v čele dvora; objekty jsou červeně vyšrafovány; patrně v té době ještě nestály; s přihlédnutím ke všem dosud známým poznatkům lze datum založení domu klást maximálně ke konci 18. století    

 

Fotogalerie