Svéradice usedlost čp. 42
    Bauernhof Svéradice
    farmhouse Svéradice
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Svéradice
Katastrální území: 760307 Svéradice
Parcelní číslo: st. 53
Číslo popisné: 42

Rejstříkové číslo: 45843/4-3407
Datace: kolem roku 1800

GPS: 49° 22´ 17.237´ N  13° 44´ 29.001´ E

http://www.obecsveradice.cz

Babka Jiří
Lipová 556, Klatovy IV, 33901
Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

jedná se o tradiční zděný trojdílný dům komorového typu se sklepem pod komorou; na komoru navazuje v celé její šíři chlév přístupný ze dvora jednoduše profilovaným žulovým pravoúhlým portálem se zdvojeným překladem; jeho okraj lemuje vystupující pásek; na chlév navazuje dále stodola s jedním vjezdem zaklenutým segmentem; celá usedlost tak nabyla kompaktního obdélného tvaru se šikmou zadní štítovou stěnou pod společnou sedlovou střechou; ta je kryta pálenou taškou bobrovkou dvojitě loženou; k hlavní silnici je dům okapově orientován; usedlost je jedinečná především svou výraznou štukovou výzdobou štítu a brány, se kterou vytváří cenný komplex; předěl mezi menší obytnou a o něco větší hospodářskou částí zvýrazňuje štítová zeď vystupující mírně z plochy střechy; dělí tak i podkrovní prostor na dvě části půdorysně shodné s obytnou a hospodářskou částí; ve vrcholu této štítové zdi umístěna makovice ve tvaru jehlanu na nožce; koruna zdi kryta cihlami; výrazně zdobený barokně klasicistní štít v průčelí zakrývá tvar střechy; okna v přízemí obytné části bohužel adaptovány; dle staršího popisu z roku 1970 mělo přízemí ze štítu původně tři okenní osy; ovšem kresebná dokumentace z roku 1980 zaznamenala pouze dva okenní otvory se šestidílnými okny lemovanými šambránami; fotografie z té doby zachycují okna současná se zaoblenými svislými rohy špalet; přízemí má zaoblené nárožní hrany a je v tupém úhlu spojeno s klenutou bránou; brána byla oproti štítu zalomena do dvora z důvodu respektování staré cesty; na bránu navazuje ohradní zeď z kamene; zeď je hrubě omítnuta a obílena, její koruna je kryta betonem a přes něj lepenka; v císařských povinných otiscích Stabilního katastru z roku 1837 jsou zachyceny ve dvoře další objekty; označené jako nespalné; ten největší přiléhá štítem, téměř v pravém úhlu, přímo k nádvorní stěně obytného domu zhruba v místě dnešní chlévní části; vytvořila tak spolu s domem půdorys ve tvaru písmena T; budova tak nepochopitelně zabírá střed dvora; další dvě malé budovy stojí vedle sebe při jižní ohradní zdi; ještě v roce 1984 stály na tomto místě malé hospodářské budovy – chlívky kryté pultovou střechou, ale dnes již nelze zjistit, zda byly tak staré přízemí obytné části vrcholí bohatě profilovanou korunní římsou, která je kryta pod štítem bobrovkami; oproti tomu hospodářská část vrcholí jednodušší korunní římsou s fabionem; i mírně z čela ustupující šikmý zadní štít odděluje od přízemí jednoduše profilovaná korunní římsa; římsa je shora kryta bobrovkami; čelní barokně klasicistní štít je rozdělen další římsou na spodní a horní část; římsa je fabionová a je kryta bobrovkami; spodní část štítu je vertikálně rozdělena třemi lizénami, které vzpírají výše zmíněnou dělící římsu; ve vrcholu prostřední lizény plastická čabraka; původně byly čabraky snad na všech vrcholech lizén; mezi lizénami jsou prolomeny dva okenní otvory rokokového kasulového tvaru opatřené dvoukřídlými dřevěnými žaluziemi; otvory jsou orámovány oblouny profilovanou šambránou; nad okny je navíc umístěna nadokenní vlnovitě zvlněná římsa identické profilace; v horní části štítu těsně nad římsou vytvořena nika pro religiózní sošku; je opět orámována oblouny profilovanou šambránou a zaklenuta konchou ve tvaru mušle; dříve bývala v nice umístěna dřevěná lidová plastika svatého Floriána; nika je ještě navíc umístěna pod plasticky ztvárněným baldachýnem, který vyplňuje téměř zbytek plochy horní části štítu; křídla štítu jsou měkce zvlněna; ladná silueta štítu vrcholí půlkruhovým obloukem; okraje štítu opět lemuje profilovaná korunní římsa s oblouny; koruna štítu je kryta cihlami a oplechována pozinkovaným plechem korunní římsa přízemí, i když trochu jinak profilovaná, přechází i na bránu a respektuje její obloukem zaklenutý vjezd; za obloukem skryt trámový překlad; do něj zavěšeny vrata; vrata rámové konstrukce svisle bedněná na sraz s krycími lištami otočná dovnitř; v levém křídle vrátka pro pěší; brána vyzděna z kamene, má sedlovou stříšku ukončenou nad pilíři valbami; je kryta prejzy; její boční pilíře jsou z čela zdobeny kvádrovou rustikou; římsa lemuje pravý pilíř ze tří stran; oblouk vjezdu nasedá svými patkami na římsové náběžníky hranolového obíleného patrně žulového ostění, které je z čela zdobené rytými prožlabenými rámy; podobné zbytky liniové výzdoby v omítce nese i čelo oblouku, kromě nich jsou patrné i nerovnosti ve vrcholu oblouku; nejspíše zbytky po zvýraznění klenáku; dle starších fotek se zdá, že zde byl oválný štítek možná s číslem popisným; ostění sedí na žulových nákolnících; interiér adaptován, místnosti plochostropé statek i brána jsou vyzděny ze sbíraného kamene (žuly) až na určité detaily, kde je použita pálená cihla jako např. zakrytí korun štítů, vyzdění složité siluety větracích otvorů a oken ve štítech, zaklenutí vjezdu do stodoly, apod.; ohradní zeď při hlavní silnici recentní cihlová na soklu z žulových kvádrů; její koruna kryta červeně natřeným plechem

Okolí objektu

usedlost lze datovat do konce 18. nebo počátku 19. století; i přes to, že štuková výzdoba štítu a brány nese barokně klasicistní prvky a rokokové tvarosloví žaluziových oken, může jít o produkt daleko mladší



Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny
VAŘEKA, Josef – BENEDIKT, Jan – ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura Klatovska.
[1. vydání] Praha: Okresní muzeum a galerie v Klatovech, 1990. 58 s.

KOLEKTIV. Západočeská Vlastivěda. Národopis. 1. vydání, Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 372 s.

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. 1. vydání, Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1980. 632 s.


Zdroje - fondy

Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1824 – 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/

1. vojenské mapování 1764 – 1768 (rektifikace 1780 – 1783) http://archivnimapy.cuzk.cz/









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.