Zvíkov horský dům čp. 3
    mountain house Zvíkov
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Hlavňovice
Katastrální území: 639168 Zvíkov
Parcelní číslo: st. 3/1
Číslo popisné: 3

Rejstříkové číslo: 23398/4-2906
Datace: kolem roku 1750

GPS: 49° 13´ 17.263´ N  13° 22´ 53.976´ E

http://www.hlavnovice.cz

JUDr. Novák Vladimír
Lužany 152, Lužany, 33454
Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

dům založen na širokém obdélníku o rozměrech 11 x 18 metrů; síň i chlév vzadu uskočeny; jsou užší než obytná část; přičteme-li i předsíň, dosahuje šíře domu 13 metrů; dispozice domu je trojdílná, chlévního typu, v obytné části se dvěma trakty; obytná dvoutraktová část v čele domu skrývá tři místnosti; na ní navazuje střední díl; v něm se nachází rozměrná průchozí síň a oddělená černá kuchyně; blok černé kuchyně umístěn přesně uprostřed domu; obytná část je roubená, blok černé kuchyně a rozměrný chlév vyzděn z kamene a omítnut; strop chléva uzavírají tři nestejně velká pole pruských plackových kleneb uložených do pasů; vše pod společnou polovalbovou střechou krytou šindelovým pláštěm; střecha nasedá symetricky na přízemí; svým bočním přesahem kryje předsíň a zápraží; v čele z hřebene střechy vystupuje dřevěná čtverhranná zvonička zastřešená stanovou střechou; ta vrcholí makovicí s korouhvičkou; štít v čele stavby předstupuje před roubenou stěnu přízemí; štít je svisle bedněný na sraz ze sámovaných prken s ponechanými oblinami; pod polovalbou, v celé její šíři, je do štítu prolomená rozměrná pavlač; roubená část založena na kamenné podezdívce; srub světnice poskládán z hraněných trámů, nárožní vazba rybinová s přesahujícími zhlavími horní dvojice trámů; roubení přebito svislými osámovanými prkny na sraz s krycími lištami přes spáry; srub komory srouben z prizmy, která nejspíše nahradila starší hraněné srubnice; tento úsek roubení ponechán bez pobití; výměnek, jak je patrné z přečnívajících zhlaví příček, opět srouben z hraněných srubnic a vnější stěna, stejně jako u světnice, pobita prkny ačkoliv je ves původem kolonizace české, má tento dům některé typické rysy německých staveb; nejmarkantnější je vstup do chléva přímo ze síně

Interiér objektu

do síně se vstupuje přes podélně bedněný přístavek průchozí verandy (předsíně); síň je průchozí napříč celým domem a lze skrz ni projít přímo do zahrady; prvními dveřmi napravo lze ze síně vstoupit do světnice; ve světnici pec s představeným zděným sporákem s kachlovou troubou; nad nimi u stropu zavěšena bidla; za dveřmi dochována nika osvětlovacího krbečku, který se dochoval i ve vedlejší místnosti výměnku; druhé dveře uzavírají vstup do stísněného prostoru bývalé černé kuchyně a třetí dveře vedou do druhého traktu, kde se nachází menší světnice, která sloužila jako výměnek a za ní se v jihovýchodním nároží budovy nachází prostor bývalé nevytápěné komory, který je přístupný z obou obytných místností; světnici osvětluje čtveřice obdélných nedělených oken, komoru dvě čtyřdílná stejně jako výměnek; nalevo v síni umístěno dřevěné schodiště na půdu a vstup do chléva; chlév je přístupný i z venku ze záspi



Okolí objektu

ves Zvíkov je malá horská ves nedaleko Hlavňovic; v ní se dochovalo vzácné mohutné přízemní horské stavení šumavského typu;  pochází patrně z poloviny 18. století; v minulosti ve vsi stávalo více stavení tohoto typu; kromě čp. 3 stojí za zhlédnutí ještě podobné stavení čp. 2, u kterého se dochovala tradiční bedněná stodola rámové konstrukce; dům čp. 3 stojí ve svažitém terénu na severním okraji obce; je nepřehlédnutelný již při příjezdu do vsi od Zámyšle
před štítovým průčelím je rozlehlá předzahrádka oplocená plaňkovým ploten, při plotu stojí zvonička z prostých kuláčů zastřešená čtyřbokou jehlancovou střechou z plechu
usedlost doplňuje mohutná sloupová stodola se dvěma vjezdy a torzo zděných chlévů



Historie objektu

na mapě 1. vojenského mapování z let 1764 – 1768 je zakreslen na severním okraji vsi objekt, se kterým lze dům při troše dobré vůle ztotožnit; v císařských povinných otiscích Stabilního katastru z roku 1837 je již objekt jednoznačně zanesen včetně starší čtvercové dřevěné stodoly a malého objektu naproti domu; vše označeno žlutou barvou jako spalné konstrukce; založení domu lze klást až k polovině 18. století, přesnější dataci by umožnil jen dendrochronologický průzkum; plackové pruské klenby datují zaklenutí chléva do 1. poloviny 19. století 



Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny


MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. 1. vydání, Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1980. 632 s.




Zdroje - fondy

Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1824 – 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/

1. vojenské mapování 1764 – 1768 (rektifikace 1780 – 1783) http://archivnimapy.cuzk.cz/

 









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.