Kout na Šumavě roubená chalupa čp. 74
Stručný popis objektu V jižní části historického jádra Koutu na Šumavě stojí v sousedství křižovatky cest přízemní dům čp. 74; byl založen na obdélném půdoryse, podélnou osou ve směru přibližně sever – jih (až severoseverozápad – jihojihovýchod); je přízemní s dosud částečně roubenými stěnami opatřenými omítkami; má sedlovou střechu krytou vláknocementovou šablonou; k obytné části přiléhá hospodářský trakt; uliční (východní) průčelí je čtyřosé, s trojicí obdélných oken a vstupem s vodorovným nadpražím v trámkové zárubni, v horní části zdobené řezbou; okna jsou dvoukřídlá, dělená dle tradice do tabulek; severní průčelí obrácené k cestě je jednoosé, s oknem řešeným shodně s předešlými; srubové stěny připomíná předsazená nárožní vazba; hospodářská část stavby přiléhající k obytné části od jihu je opláštěna bedněním ze svisle kladených prken Interiér objektu Objekt má místu tradiční trojdílnou dispozici s dvojicí světnic; střední díl obsahuje malou síň a blok někdejší černé kuchyně; místnosti jsou plochostropé, stropy jsou trámové; dosavadní vzhled interiéru formovaly průběžné adaptační zásahy. Okolí objektu K objektu čp. 74 v k.ú. Kout na Šumavě patří zahrada rozkládající se západně (až jihozápadně) od stavby; má přibližně obdélný půdorys a leží podélnou osou ve směru jihozápad – severovýchod; parcela ppč. 61/7 (druh pozemku – zahrada) má výměru Historie objektu Kout na Šumavě, v minulosti zvaný též Kauth, se v písemných pramenech objevuje poprvé až k roku 1544, kdy byl ve vlastnictví Jana Vojslava z Branišova; v poslední třetině 17. století koutské panství zakoupil Volf Maxmilián Lamingen; na sklonku téhož věku získali zdejší panství Stadionové, kteří také stojí za největším rozkvětem panství; rod Stadionů ves držel až do počátku 20. století; roku 1838 postihl Kout velký požár, jemuž podlehlo 15 dvorů a řada dalších staveb včetně vrchnostenských; není známo, zda požár zasáhl také dům čp. 74, v každém případě pochází pravděpodobně nejpozději z období kolem poloviny 19. století, může však být i starší, neboť k roku 1838 již na pozemku č.st. 152 stál „nespalný“ objekt; stavba zachycená stabilním katastrem měla obdélný půdorys situovaný podélnou osou ve směru severozápad – jihovýchod; objekt byl klasifikován jako tzv. „nespalný“.;ve směru od jihovýchodu k němu těsně přiléhal nevelký „spalný“ objekt, který měl pozemkové číslo 153; uvedená budova od východu prakticky navazovala na drobnou „spalnou“ stavbu kratšího obdélného půdorysu, která stála na pozemku p.č. 154; v období mezi roky Další informace Kvality objektu spočívají nejen v dochovaných historických konstrukcích, mezi které patří např. profilovaná zhlaví trámů nebo dvojitá šestitabulková okna, ale i v nenáročném architektonickém řešení, typickém pro lidové stavby ležící v oblasti Kdyňska; vlastník budovu využívá ke komerčním účelům v oblasti turistického ruchu. Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny FOUD, K. – WEBEROVÁ, H. Lidová architektura. Okres Domažlice. Domažlice 1998 PEŠTA, J. Encyklopedie českých vesnic. Díl III. Praha 2005 PROCHÁZKA, Z. Domažlicko a Kdyňsko. Historicko – turistický průvodce. Domažlice 1998 Zdroje - fondy - Národní památkový ústav, Ústřední seznam kulturních památek, okres Domažlice - http: //archivnimapy.cuzk.cz (Stabilní katastr 1838, Kout na Šumavě - Kauth /Kauto/)
|