Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Obec: Nezdice na Šumavě Katastrální území: 716251 Ostružno na Šumavě Parcelní číslo: st. 13 Číslo popisné: 1 Datace: kolem roku 1800 GPS: 49° 10´ 39.195´ N  13° 35´ 28.353´ E http://www.sumavanet.cz/nezdice/ou Býček František Pod Nebozízkem 351, Sušice III;34201 Býček Václav Ostružno 1

       

Stručný popis objektu
přízemní trojdílnou chalupu obdélného půdorysu dotváří rozlehlá zděná hospodářská část; původní čtyřprostorová dispozice trojdílného komorového domu je zachována; ve středu dispozice se tradičně nachází vstupní síň s oddělenou černou kuchyní, napravo situována světnice, nalevo komora; obdélný dvůr uzavírá do návsi zděná brána s rovným překladem a vjezdem segmentově sklenutým; brána má pultovou stříšku krytou bobrovkou se sklonem do návsi; dvoukřídlá vrata chybí; štítová stěna chalupy je s branou spojena v mírně zalomené linii; štít chalupy vysazen o cca 70 cm před štítovou stěnu přízemí; lomenice svisle bedněna ze sámovaných prken, spáry kryjí lišty; okřídlí lomenice zdobně vyřezáno; v lomenici pavláčka, která se ve štítu projevuje jen nezvykle malým otvorem s výrazně řezaným středovým sloupkem; střecha s polovalbami nasedá na přízemí mírně asymetricky a svým přesahem kryje zápraží; mladší vaznicový krov je vpředu z boků vynesen na sloupech, aby nezatěžoval bortící se roubenou hmotu nároží; střecha kryta eternitovými šablonami; dům je kromě světnice celý zděný; hmota roubené světnice založena na vysoké podezdívce; v podezdívce ze štítu mohutné, mnohasetkilové balvany; roubená hmota chalupy, stejně jako její zděné části, je omítnuta vápennou omítkou a obílena; omítka na roubení nahozena v silné vrstvě do nezvykle mohutných dřevěných kolíků (tzv. floků), které místy dosahují délky přes 10 cm; ve zdivu, pokud lze soudit z opadaných omítek, převládá kámen; roubeno bylo jen z částečně přitesané kulatiny, místy i na styčných plochách ponechána oblina; vazby hrubé, na tzv. rybinu, s přesahujícími zhlavími v horních partiích; místy přitesané konce rybinových spojů výrazně přečnívají i mimo zhlaví (v těchto případech nešlo o záměr, ale jen o nedbale zaříznutou rybinu); povrch kuláčů navíc hrubě zdrsněn záseky sekerou pro lepší přilnavost omítek na levé straně navazuje na bránu štít hospodářského komplexu, který před bránu předstupuje zhruba o metr; čelní budova slouží v současnosti jako obytná; do štítu jsou v přízemí prolomena tři obdélná dvoudílná okna a jedno šestidílné v podkroví; budova je kryta sedlovou střechou s eternitovými šablonami; na tuto budovu navazují velké zděné chlévy a stáje se dvěma vstupy, patrně z 30. – 40. let 20. století; obdélný dvůr uzavírá starší mohutná zděná stodola se dvěma segmenty sklenutými vjezdy; levý mlat je průjezdný; všechny hospodářské budovy včetně stodoly kryty sedlovými střechami s keramickou krytinou (bobrovkou) dvojitě loženou

Interiér objektu

z kryté záspi se vstupuje dvoukřídlými rámovými dveřmi s šesti kazetami do síně; ze síně lze přímo vstoupit do černé kuchyně, napravo jsou dveře do světnice a nalevo do komory; též se zde nachází dřevěné schodiště vedoucí na půdu a vstup do sklepa, který je situován pod komorou a vně stavby se projevuje dvěma větracími otvory u paty severovýchodní boční stěny; síň plochostropá se dvěma stropními trámy, na nichž leží patrně hraněný poval
vstup do černé kuchyně je sklenut segmentem; zužující se špalety uzavírají svlakové dveře v tesařském pravoúhlém ostění, které se otevírají nezvykle do síně; dveře mají tordovaný úchyt a petlici zevnitř kuchyně, takže je lze paradoxně zamknout zevnitř; lze tedy pochybovat, zda jde o dveře původní; dveře do světnice se nezvykle otevírají do síně; původně se pravděpodobně otevíraly do světnice, což lze doložit jen při bližším ohledání, nicméně se zdá i při pohledu oknem, že se na pravém ostění u sporáku nachází pant a falc; prostor černé kuchyně, po ztrátě její původní funkce, byl druhotně zaklenut valenou segmentovou klenbou z cihel na šířku; v současnosti je tato klenba zřícena a prostor opět uzavírá až výše položená původní valená klenba z kamene s ústím do sopouchu komína, který v současnosti nad střechu již nevyčnívá; je pravděpodobné, že je pod střechou zachován; nalevo ode dveří dochována malá čtvercová nika; jedná se spíše o zazděné okénko do síně, než o prostor, kam býval umisťován zdroj světla; proti vstupu je ven prolomen poměrně velký obdélný okenní otvor; v otvoru, zároveň s vnější fasádou, zasazeno tesařské ostění z hranolu a v něm zasazena nýtovaná mříž ze silné páskoviny; v mladší příčce, dělící prostor komína od překlenutého prostoru kuchyně, jsou umístěna plechová obdélná dvířka pro nakládání do pece; pod nimi
úzký pultík; zajímavé je i druhotné proražení otvoru pro kouřovod ze síně do černé kuchyně, což dokládá pozdější nezvyklé vytápění síně; otvor ústil nad mladší zaklenutí kuchyně; původní klenba nenese stopy omítek a je silně očazena; prostor kuchyně nahozen až po druhotném překlenutí, s nímž byl v kuchyni ukončen dýmný provoz
v interiéru světnice dochována chlebová pec a k ní přistavěný zděný sporák s jednou troubou v kachlovém nástavci (tzv. radyně); sporák je vyzděn z pálených cihel, svrchnice trouby je vyzděna z hladkých kachlů s okosenými hranami; ukončena je profilovanými římsovými kachli, zdobenými vrubořezem s kroužky patrně z 1. čtvrtiny 20. století; glazura lesklá bleděmodrá, místy oprýskaná; ve zdi mezi dveřmi a plotnou sporáku zachován osvětlovací krbeček; je druhotně předělen jednou poličkou a silnými omítkami a přemalbami nabyl velmi oblých linií; nad plotnou se nachází vystupující zdivo, nabývající z profilu tvaru patky klenby; může se jednat o pozůstatek staršího otopného zařízení – kamen; světnici osvětlují čtyři šestidílná okna; dvě okna se otevírají do štítu; v bočních stěnách je vždy po jednom okně; na okně ze zápraží dochován starší typ kovaných pantů; u ostatních oken osazeny již mladší zadlabávané panty lisované, což naznačuje výměnu oken, kterou lze tak odhadnout nejdříve na 30. léta 20. století; v okenních rámech osazena jen vnější křídla, i když byly i zevnitř okenního rámu vytvořeny falce; panty osazeny nejsou; okenní rám tvoří truhlík vyrobený z fošny silné cca 6 cm; síla fošny neumožnila vytvoření dostatečné drážky pro péra srubnic, proto jsou truhlíky do roubení přibity a jednotlivé srubnice jsou navzájem zcela určitě sčepovány dřevěnými kolíky; rámy oken jsou bez obložek, jejich použití dobře neumožňoval ani typ roubené konstrukce s ponechanými oblinami; světnice je plochostropá s jedním podvlečeným stropním trámem nesoucím povalový strop; hrany stropního trámu klasicky okoseny, poval nahozen stejně jako stěny; vše pod silnými vrstvami vápenných nátěrů; poslední nátěr světle modrý jako v síni a černé kuchyni; starší malby pouze bílé; podlaha ze širokých prken ložených podél stavby
komora též plochostropá, stropní trámy nesou prkenný strop, prkna ložena na sraz; prkenná podlaha ložena napříč místnosti; stěny obíleny

Okolí objektu
částečně roubená chalupa s bránou a komplexem hospodářských budov; stojí na návsi v dominantní poloze proti kapli; zaujímá nejkratší frontu trojúhelníkové návsi

Historie objektu

zajímavou skutečností je vyznačení chalupy v císařských povinných otiscích Stabilního katastru z roku 1837 jako nespalné; spalné konstrukce jsou uvedeny pouze u stodoly, kterou nahradila zděná; omyl vznikl patrně díky přítomnosti omítek na roubené hmotě světnice; z 1. vojenského mapování nelze s jistotou určit, zda zakreslený objekt je totožný s objektem současným; k přesnějšímu zařazení stavby pomůže už jen dendrochronologické datování; její založení lze klást nejspíše do konce 18. století nebo i počátku století následujícího

Fotogalerie

Zdroje - fondy

Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1824 – 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/

1. vojenské mapování 1764 – 1768 (rektifikace 1780 – 1783) http://archivnimapy.cuzk.cz/