Klatovy kaple sv. Michala Archanděla ![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() Stručný popis objektu Kaple sv. Michala je vyzděna z lomového kamene, loď je barokní, presbytář gotický; loď kaple je vystavěna na širokém obdélném základu; nízký sokl objektu je vyznačen stříkanou omítkou ve světle šedé barvě; průčelí orientované západním směrem je rozčleněno čtyřmi pilastry s velmi zdobnými hlavicemi; v každé polovině je mezi dvěma pilastry prázdná nika lemovaná šambránou; uprostřed průčelí je velký dveřní prostor orámován štukovým profilovaným ostěním; dveře dřevěné, dvoukřídlé; kolem ostění velmi zdobná supraporta, nad ní ve středové ose stěny kruhové okno; mohutná profilovaná římsa krytá prejzy odděluje štít; ten je členěn pilastrovým rámem; ve středu horní části štítu kasulový štukový rám se škrábanou kresbou sv. Michala; ve vrcholu štítu kříž se dvěma břevny boční stěny jsou rovněž děleny pilastry; v jižní stěně prolamují pole mezi pilastry tři obdélná okna zakončená půlkruhem; okna jsou lemována šambránou s klenákem; na severní straně jsou pak dvě tato obdobná pole a dvě okna, neboť v místě třetího, zadního okna byla přistavěna tzv. Möllerovská kaple s polygonálním závěrem, zevně dekorovaným lizénami presbytář je pětiboký, bez opěráků; v rovnoběžných stěnách vždy jedno na výšku oválné okno střechu lodě kaple kryje střešní plášť z dvojitě ložené tašky bobrovky; vysoká střecha presbytáře je pokryta prejzy; Möllerovskou kapli pokrývají velkoplošné měděné tabule osmiboká lucerna za štítem je plechová, kryje ji cibulová helmice s dvojitou makovicí a křížem se dvěma břevny Interiér objektu Stavba kostela se skládá z obdélné plochostropé lodi, na severní straně se připojuje Möllerovská kaple, zaklenutá valenou klenbou s drobnými výsečemi a přístupná z lodi půlkruhovým obloukem; nejstarší a nejzajímavější částí stavby je drobný polygonální chór se žebrovou klenbou, svedenou do pěti kuželových konzol, na jedné z nich je vyryto W, další konzola představuje primitivní podobu lidské tváře; konzoly i žebroví kryje vrstva vápenné malby. Hlavní oltář sv. Kříže pochází z roku 1633; cenná je rovněž kolekce pozdně renesančních a barokních náhrobníků; většina z nich je vyrobena z červeného mramoru a ozdobena znaky nobilitovaných klatovských měšťanů; na pravé straně Möllerovské kaple stojí vedle sebe náhrobník primátora města Klatov Matyáše Kafunka z Poborovic (†1630) a sousední patří Pavlu Kafunkovi z Poborovic (†1594); oba jsou doplněny detailně propracovaným rodovým znakem Kafunků; třetí figurální náhrobník s postavou ženy připomíná podobu Doroty Krystiánové, jinak Sýkorové z Koldína (†1583); na levé straně kaple je umístěn žulový náhrobník, který kryl hrobku Daniela Holara (†1654) a jeho manželky; spodní část desky vyplňuje řeznický znak – lev se širočinou; sousední, značně sešlapaný pískovcový náhrobník, patřil též rodině Holarů; poslední deska s velkým erbem Strochovských z Těšína připomíná pana Strochovského z Těšína (†1562) a jeho děti
Okolí objektu kostelík se nachází v areálu předměstského hřbitova u sv. Jakuba
Historie objektu Za rok založení stavby je považován rok 1380, kdy v prostoru dnešního hřbitova stály již kostely zasvěcené sv. Jiří a sv. Jakubovi; po husitských válkách byl kostel ve velmi špatném stavu, takže na konci 15. století byl znovu vystavěn; na této rekonstrukci se finančně podíleli významní klatovští měšťané i městské cechy, například postřihovači; tato stavba je uvedena i na Willenbergově kresbě z roku 1602; roku 1632 byla svatyně rozšířena o pohřební kapli, nazvané po svém zakladateli Möllerovská; v letech 1736 – 1740 prošel kostel barokní přestavbou, která zásadně poznamenala kostelní loď, avšak presbyteria a boční kaple se výrazněji nedotkla; v roce 1935 získala loď nový dřevěný strop
Další informace kostelík je dnes využíván při pohřbech jako malá obřadní síň. V únoru až září 2012 proběhl v interiéru restaurátorský zásah s rozpočtem 426 720,- Kč (včetně DPH), za přispění Plzeňského kraje ve výši 150 000,- Kč ; cílem projektu bylo restaurování vnitřních omítek presbytáře, kde byly odkryty původní omítky.
Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny VANĚK, Ferdinand – HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Klatovském. [1. vydání], Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědu, slovesnost a umění, 1899. 196 s.
PROCHÁZKA, Zdeněk – VÁŇOVÁ, Ladislava. Klatovy město. Historicko-turistický průvodce č. 14. [1. vydání], Klatovy: Nakladatelství Českého lesa, 2000. 216 s. ISBN 80-86125-18-1.
Seznam nemovitých kulturních památek okresu Klatovy. [1. vydání], Plzeň: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, 1984. Nestr.
|