Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Obec: Hartmanice Katastrální území: 637351 Mochov u Hartmanic Parcelní číslo: st. 12 Číslo popisné: 10 Rejstříkové číslo: 32701/4-4156 Datace: kolem roku 1750 GPS: 49° 10´ 32.124´ N  13° 23´ 22.357´ E http://www.muhartmanice.cz Mgr. Hrabánek Václav Ostrovní 1386/6, Praha, Nové Město, 11000

       

Stručný popis objektu
areál se skládá z částečně roubené budovy mlýna, zděné stodoly a vodního systému; obytná část s mlýnicí je pod společnou polovalbovou střechou s jedním vikýřem vzadu od svahu nad mlýnicí; střecha kryta šindelem; krov je již vaznicového systému; z plochy střechy nad blokem bývalé černé kuchyně vystupuje komín vyzděný z kamene se zbytky omítek; jeho ústí kryje rovný překlad, který je shora upravený do segmentového oblouku; těsně pod jeho ústím je korunní římsa z mírně vyčnívajících placáků patrová budova mlýna obdélného půdorysu je bokem postavená do svahu; přízemí a patrová mlýnice jsou zděné; obytná část v patře je kromě zděného bloku bývalé černé kuchyně roubená; roubení z hraněných trámů je vázáno na rybinu, přesahující zhlaví jsou v horních partiích srubu zdobně profilovány oblounem a pravoúhlými ústupky po obou jeho stranách; výrazně vyčnívající zhlaví spodních trámů nesou pavlač; tato zhlaví jsou zespoda vlnovitě vyřezána; do objektu se v přízemí vstupuje pouze přes mlýnici; vchod je zhruba uprostřed jihozápadního průčelí; další vchod do objektu je zezadu; vstup se nachází v pravé části zadní severovýchodní stěny od svahu; těmito svlakovými dveřmi vstoupíme opět do mlýnice, ale díky svahu do jejího patra; do obytné části lze přímo vstoupit jen z pavlače, která je přístupná po dřevěných schodech z terasy od štítu; v přízemí se do mlýnice vstupuje z vyvýšené kamenné podesty s třemi bočními schody; dveře jsou svlakové dvoukřídlé; v přízemí napravo od vstupu do mlýnice lze vstoupit do chléva; chlév osvětlují dva malé, nestejně velké obdélné otvory naležato; chlév zaklenut kamennou valenou klenbou a omítnut; při zadní stěně na vyvýšené podestě tři žulové žlaby; další koryto se nachází hned vlevo za dveřmi; je zapuštěno v nice, která prostupuje klenbou; ta je uzavřena cihlovou příčkou s malým čtvercovým otvorem s tesařským ostěním, který ústí do vedlejších prostor mlýnice; tímto otvorem patrně býval do koryta sypán šrot, otruby či jiný odpad z mletí; dveře do chléva se otevíraly dovnitř a byly nezvykle uzavírány silnou závorou, po níž se dochovaly kapsy; v minulosti se chlév uzavíral zevnitř a v místě niky se do chléva vcházelo z mlýnice obytná část je přístupná, jak je již zmíněno výše, buď z mlýnice, nebo pavlače; do srubu jsou ze štítu prolomena tři dvojitá dvoukřídlá okna dělená do šesti tabulek; do světnice dvě a jedno do komory či bývalého výměnku; rám oken tvoří truhlík s jednoduchou obložkou; okna jsou již mladšího data se zadlabávanými panty; v průčelí má srub jen dvě okenní osy; obě okna osvětlují světnici; okna jsou identická; nad okny vyčnívají zhlaví dvou stropních trámů; celkem je tedy světnice osvětlena čtyřmi okny z jihovýchodu a jihozápadu; z obytné části lze ze síně vyjít na rozměrnou pavlač, kterou kryje boční přesah střechy a přesah předsazeného jihovýchodního štítu; vstup na pavlač se nachází nad vstupem do přízemí; pavlač lemuje celou podélnou roubenou stěnu a větší část východního štítu až k příčce komorové části; prkna v bednění zábradlí pavlače zdobně vyřezána; hrany pavlačových sloupků klasicky zdobeny okosením; ze štítu je možné vystoupat na pavlač z terasy po dřevěném schodišti; štít svisle bedněn širokými sámovanými prkny loženými přes sebe; příčné hrany prken na spodních koncích zdobně obloučkovitě ořezány; jihovýchodní štít v sobě navíc skrývá okenicemi uzavřenou pavláčku; prkno, které jí shora lemuje je vlnovitě vyřezávané; jinak profilována jsou prkna boční; dále je v levé části štítu umístěn holubník, který se navenek projevuje několika otvory; ze štítu vyčnívající konce krovových vaznic jsou kryty náročně vyřezanými prkny; zadní severozápadní štít oproti štítové zdi mírně ustupuje; z tohoto důvodu je koruna zdi kryta taškami falcovkami; štít svisle bedněn neosámovanými prkny; do štítu prolomena dvě obdélná čtyřdílná okna se dvěma křídly; interiér mlýnice osvětluje pár malých čtyřdílných čtvercových oken voda byla vedena dochovaným náhonem nad mlýn, odkud byla rovnou bez vodní zdrže vedena strmým korytem k zadní štítové zdi na vantroky, pod nimiž bylo umístěno vodní kolo na horní vodu; malá nádrž se nachází až těsně pod mlýnem a přes ni se voda opět vrací zpět do říčky; takzvaná lednice, v níž se pohybovalo vodní kolo, se dochovala jen v torzu; její nadzemní půdorys přibližně lemuje nasucho vyskládaná kamenná zídka; ve štítové zdi nad prostorem lednice dochovány tři otvory po trámech; v nich byla dříve ukotvena konstrukce vantroků a možná i zastřešení lednice; čtvercový interiér mlýnice je zčásti podsklepen; v mlýnici dochována zdobně vyřezávaná hranice mlýna, která nesla jedno tzv. české složení; napravo od budovy mlýna stojí stodola, která je oproti mlýnu orientovaná k řece a svahu štítem; umístění štítem do svahu umožňovalo snadné navážení píce do podkroví, které tím pádem bylo přístupné přímo z terénu svahu; stodola je částečně zděná z kamene s vyvýšenými zdmi v nároží nesoucí krov; jihozápadní štít bedněn přes sebe loženými nesámovanými širokými prkny; v přízemí štítové zdi prolomena dvě čtvercová jednokřídlá okna v tesařských rámech, křížem rozdělena na čtyři díly; v severovýchodním bedněném štítě umístěna v levé půlce menší posuvná bedněná vrata, jimiž lze vstoupit do podkroví (na tzv. vodr); střecha polovalbová s pláštěm z profilovaného plechu; krov vaznicový; na mlat se vjíždělo od východu bedněnými vraty ukotvenými v dřevěných točnicích; perny jsou po obou stranách; tím, že je stodola ve svahu, vznikl pod vyvýšenou levou pernou ještě jeden prostor přístupný z boku od mlýna a osvětlený výše uvedenými okny; byl a je využíván jako stáj; od mlatu je dělen bedněnou příčkou; strop trámový se záklopem; ve starší dokumentaci je uvedeno, že bylo kompletní technické zařízení mlýnice demontováno a složeno pod hranicí mlýna

Okolí objektu

areál vodního mlýna stojí na samotě v hlubokém údolí říčky Volšovky na jejím levém břehu nedaleko Hartmanic na Šumavě; poblíž mlýna stojí samota Žežulka a na opačné straně, proti proudu říčky, stojí bývalý královácký dvorec Busil, původně založený kolem roku 1350; v 1. vojenském mapování označen jako Kriegseisenhof; dvorec je též kulturní památkou

Historie objektu

objekt můžeme nalézt již na mapě 1. vojenského mapování z let 1764 – 1768; je zde uveden pod názvem Stertzmühle; v císařských povinných otiscích Stabilního katastru z roku 1837 uváděn s mírně pozměněným jménem Sterzmühle; bohužel není mapa provedena v barvě, takže nelze vyčíst typ konstrukcí; nicméně je zde zakreslena patrně současná stodola, náhon, a také půdorys lednice a již neexistující stavbička situovaná v průčelí před mlýnicí; z těchto poznatků lze budovu datovat před rok 1768; konkrétnější datum by mohlo přinést pouze provedení dendrochronologického průzkumu

Další informace

soukromý Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1824 – 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/

1. vojenské mapování 1764 – 1768 (rektifikace 1780 – 1783) http://archivnimapy.cuzk.cz/

 

Fotogalerie