Zbyslav boží muka za obcí u čp. 45 brick calvary Zbyslav
Stručný popis objektu masivní zděná boží muka neobvyklého tvaru; boží muka působí velmi archaickým dojmem; stavba je vyzděna, jak lze soudit podle obnažených částí zdiva, převážně z drobného sbíraného kamene, místy byly použity i zlomky cihel a tašek; zdivo je vyzděno na hlínu; pod novodobou omítkou (lépe řečeno cementovým ostrým špricem) s velkým podílem cementu a větších kamínků lze pozorovat zbytky starší vápenné omítky; stavba je obílena; místy je již opadaná omítka; mohutný pilíř ve tvaru mírně se zužujícího komolého kužele je ukončen jednoduchou shora výrazně zešikmenou římsou, snad původně fabionovou; pata pilíře je rozšířena a tvoří nízký sokl o výšce pohybující se dle terénu do 30 cm; na pilíř nasedá rozměrná kaplice, která má též tvar nízkého komolého kužele ukončeného kulovou úsečí (stlačenou kupolí); pata kaplice má jen o něco menší průměr než spodní pilíř pod římsou; v čele kaplice je hlubší kvadratická nika, která se směrem do hloubky stavby asymetricky zužuje; do niky v současné době vložen květináč s umělou květinou; do vrcholu kopule je zasazen jednoduchý neprofilovaný vrcholový kříž pouze z nekované páskoviny; zcela určitě nepůvodní páskovina v překřížení svařena; tento kříž nahradil starší kovaný téměř rovnoramenný kříž, který měl jednoduše (asi listovitě) zvýrazněny konce ramen; starší kříž zachycen na fotografiích z roku 1963; v roce 1986 již zachycen kříž nový. Okolí objektu boží muka stojí na vyvýšeném travnatém trojúhelníkovém ostrůvku na rozcestí dvou polních cest na severním okraji obce; v minulosti se zde nacházela pole a stromořadí při úvozech. Historie objektu architektonicky ojedinělou a historicky cennou sakrální památku lidového stavitelství lze jen rámcově zařadit do poslední třetiny 18. století; pro posunutí doby vzniku hlouběji do minulosti nemáme žádnou hmatatelnou oporu, v mapě 1. vojenského mapování z let 1764 – 1768 nejsou zakreslena ani boží muka, což je při jejich mohutnosti přinejmenším zvláštní, ale především v té době neexistovalo ani rozcestí, na kterém stojí; nicméně je možné, že již stála, ale zakreslena nebyla, s čímž se též můžeme v mnoha případech setkat; každopádně stála před rokem 1837, kde je nacházíme zakreslena spolu s rozcestím na Císařském povinném otisku stabilního katastru. Další informace boží muka se poměrně výrazně naklání na pravý bok; i když stavba díky své mohutnosti nejeví známky výraznějšího statického narušení (kromě drobných prasklin ve zdivu), bylo by vhodné přinejmenším zajistit stavbu proti dalšímu naklánění a nahradit stávající nevhodnou a dožívající cementovou omítku omítkou vápennou, která by zamezila další erozi hliněného pojiva ve zdivu; jak se zdá ze starších fotografií, byla současná hrubá cementová omítka nahozena již před rokem 1962 a jak lze s fotografie soudit, nebyl její povrch asi ani obílen; maximální výška soklu 30 cm, výška spodního pilíře po hranu římsy se pohybuje okolo 135 cm; výška zešikmení římsy okolo 10 cm, výška kaplice cca 80 cm, výška kříže cca 40 cm; obvod pilíře u paty soklu 475 cm (průměr okolo 151 cm), obvod pilíře nad soklem 435 cm (průměr okolo 139 cm), obvod pilíře pod římsou 398 cm (průměr okolo 139 cm), obvod kaplice u paty 335 cm (průměr okolo 107 cm). Fotogalerie
Zdroje - literatura, prameny Seznam nemovitých kulturních památek okresu Klatovy. [1. vydání], Plzeň: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, 1984. Nestr.
|