Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Obec: Týnec Katastrální území: 772313 Týnec u Janovic nad Úhlavou Parcelní číslo: 426/1 Číslo popisné: Rejstříkové číslo: 33597/4-3454 Datace: 1575 GPS: 49° 20’27.869“ N  13° 15’11.730“ E Kontakt: Obecní úřad Týnec, Týnec 69, Janovice nad Úhlavou 340 21,  Janovice nad Úhlavou Telefon: 376392539, 378609180 obectynec@tiscali.cz http://www.Klatovynet.cz/tynec/ou

       

Stručný popis objektu
Na válcovém zděném podstavci 2,5 – 2,7 m vysokém (terén zvýšen erozí) s obvodem ve středu podstavce 3,4 m (průměr okolo 1,1 m) je čtyřboký žulový hranol, který vybíhá v komolý jehlanec s železným dvouramenným křížem; na severní straně podstavce (k Rozpáralce) je nehluboká nika pro svítilnu s vnějšími rozměry 30 x 15 cm; čtyřboký žulový hranol na vrcholu podstavce má výšku 55 cm, komolý jehlan 7 – 8 cm; půdorys hranolu má rozměry 43 x 30 cm; reliéfy erbů a písmen jsou značně zvětralé; reliéf Ukřižovaného je na straně ke Klenové; na ostatních stranách hranolu jsou reliéfy erbů s téměř neznatelnými a nečitelnými písmeny a letopočtem popis objektu z konce 19. století „Na zděném podstavci 3 m vysokém se stopami sgrafitové rustiky žulový hranol čtyřboký, který vybíhá v komolý jehlanec s železným dvouramenným křížem; na polích hranolu reliéfy: Ukřižovaný, erb rodu Příchovských a Rochců, nad ním písmena B R Z U T O (Bořivoj Rochce z Útova), erb s třemi špicemi dole svázanými a nad ním písmena A R Z R (týnecký farář Josef Brenner to kolem roku 1900 četl A ? Z T) a letopočet 1575, v posledním poli erb svisle na dvé rozpůlený a nad ním nezřetelná písmena E P S B.“

Okolí objektu

Boží muka u Rozpáralky jsou 750 m jihozápadně od kostela v Týnci při kdysi hlavní cestě do Klenové a Javora; jsou asi 2 km severovýchodně od hradu Klenová; nejbližší dům v Rozpáralce (čp. 1) je od božích muk vzdálen 70 m severně (v době zřízení božích muk na místě dnešní Rozpáralky žádné domy nebyly; byly postaveny nejdříve v době třicetileté války); v roce 1575 nejbližším sousedním obydleným objektem byl bývalý mlýn (Kusmouk) ve vlastnictví Harantova panství Klenová 800 m západně; vzdálenost ke kostelu v Janovicích nad Úhlavou směrem západním činí 2,6 km, 1,5 km jižně ke vsi Javor a 2,3 km jižně k bývalému keltskému hradišti Rovenská Hora; stejná boží muka byla v ose týneckého kostela asi 750 m severovýchodně od kostela v Týnci při hlavní cestě do Lub a Klatov; z nich se zachoval jen žulový čtyřboký hranol s Ukřižovaným a málo znatelnými erby; je uložen v depozitu Obecního úřadu v Týnci

Historie objektu

Dvě stejná boží muka nechal postavit vlastník malého panství Týnec rytíř Bořivoj Rochce z Otova (tehdy z Útova) z rodu Příchovských z Příchovic; panství „Týnec tvrz pustou, dvůr poplužní s poplužím pustým a ves pustou Týnec, Vacovy ves celou, ve Lhotě (Horní) jeden kmecí dvůr ...“ koupil za 1 250 kop grošů českých v roce 1554 od svého švagra Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic na Klenové (jehož první manželkou byla jeho sestra Anna Rochcevna z Otova, † 1552); na božích mukách kromě Ukřižovaného a erbu zřizovatele jsou erby Šlovických ze Šlovic a Fremutů z Tropčic; je velmi pravděpodobné, že Bořivoj Rochce za pobytu v Poběžovicích (v Ronšperku) se před rokem 1554 oženil s dcerou Dobeše Šlovického ze Šlovic na Puclicích (6 km severovýchodně od Horšovského Týna); tato manželka asi brzy zemřela; v době vlastnictví Týnce se Bořivoj Rochce oženil podruhé (jeho švagr a soused Jiří Harant byl ženat čtyřikrát); jeho druhou manželkou asi byla Anna Fremutka z Tropčic, dcera Joachyma z Tropčic na Běhařově (prý něco darovala římskokatolickému kostelu v Janovicích nad Úhlavou); jisté je, že manželka ani děti rytíře Bořivoje Rochce, jenž zemřel někdy v letech 1581 – 1584, nepřežily

 

Další informace

O smyslu postavení dvou božích muk v roce 1575 při tehdy hlavních cestách do Klenové a do Klatov lze jen spekulovat; v kraji jsou nazývána „Baba“; v minulosti bylo tradováno několik pověstí:
- pověst o vzniku božích muk u Rozpáralky dle záznamu Josefa Biskupa: „po příchodu Světislava na Klatovsko rychle se šířilo křesťanství po kraji; pohané byli svými bohy opuštěni; Bůh války vedl je, pravda, proti křesťanům, ale v nejrozhodnější chvíli je opustil, takže v poli zůstalo mnoho těch, kteří nechtěli ztratiti víry svých otců; mezi nimi byl i rytíř z Klenové; když uslyšel o porážce pohanů u Klatov, vsedl rychle na koně a se svou družinou prudce vyjel ke Klatovům, ale daleko nedojel; byl napaden křesťany a v potyčce, když pod ním kůň klopýtl, byl proboden; těžce zraněn doufal, že se přece jen dostane na svůj hrad, ale síly ho opustily a tak se daleko nedoplazil; obě místa, kde byl pán z Klenové proboden a kde naposledy vydechl, byla označena božími mukami“
- jiná pověst lidu praví, že na místě božích muk byl zavražděn a rozpárán jakýsi šlechtic a údy jeho prý rozneseny po okolí; proto se prý jedno tamní pole nazývá „Rukáv“, rybník u mlýna „Nohavice“ (nyní Kusmoukovský), jiné místo zase „Košile“ atd.; proto prý název osady Rozpáralka
- v další pověsti se uvádí, že v podstavci božích muk je zazděn poklad; při častém hledání domnělého pokladu bylo z podstavce vylamováno kamení  je možné, že oboje boží muka při hlavních cestách byla postavena z jiných prozaičtějších důvodů; mohla též vytyčovat hranice malého týneckého panství, které vlastník Bořivoj Rochce musel hájit jak proti obci města Klatov (1556), tak i proti svému příbuznému Jiřímu Harantovi (soudní pře 1559, 1561 a 1566; rozsudek z roku 1568 zněl ve prospěch Bořivoje Rochce); také se v kraji traduje, že při hlavních cestách v polích byla postavena proto, aby tam bylo každou noc rozžato světlo k orientaci pocestných (nika však není umístěna tak, aby světlo bylo viděno z obou stran okolní cesty).
O rytíři Bořivojovi se neví, zda byl římský katolík nebo utrakvista (podle činů spíše utrakvista); není žádná zmínka, že by nechal opravit nebo využívat týnecký kostel; měl rád společnost okolních šlechticů, s nimiž často popíjel (např. 25. března 1572 je hostil ve své tvrzi v Týnci); je možné, že postavení božích muk se uskutečnilo k realizaci jeho nějakého slibu, nebo přičiněním jeho druhé manželky, římské katoličky Anny Fremutky z Tropčic.
Vrcholový hranol božích muk nebyl nikdy restaurován, ani jinak opravován; často byl převážně neodborně opravován válcový podstavec, v současnosti již bez sgrafitové rustiky; tato boží muka jsou výjimečnou renesanční sakrální památkou

Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny

Obrazová dokumentace:
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, IX. díl – Domažlicko a Klatovsko. Fotoreprint 1. vydání z roku 1892, 1. vydání, Praha: Nakladatelství ARGA Praha, 1996, s. 256.

Série fotografií z let 1992 – 2010 (in: Osobní archiv Vladimíra Brokeše)
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, IX. díl – Domažlicko a Klatovsko. Fotoreprint 1. vydání z roku 1892, 1. vydání, Praha: Nakladatelství ARGA Praha, 1996, s. 254-6.

VANĚK, Ferdinand, HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu klatovském. [1. vydání] Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899, s. 181.

BRENNER, Josef. Historické črty. Rukopis, Týnec 1905, s. 69, 88.

BISKUP, Josef. Z šera minulosti, II. díl, Pověsti klatovského kraje. Klatovy: nákladem V. Stulíka v Bezděkově, 1937, s. 7, 74.
ÚLOVEC, Jiří. Tvrz v Týnci u Klatov. In: Sborník prací z historie a dějin umění 1/2002. [1. vydání] Klatovy: Galerie Klatovy / Klenová a Via artis, 2002, s. 16.

KOLEKTIV. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (IV) Západní Čechy. l. vydání,  Praha: Svoboda Praha, 1985, s. 364.

Čtvrtletník „Týnecké střípky“, vydala Obec Týnec, č. 3, listopad 1995, s. 6 (12). 

VANČURA, Jindřich. Dějiny někdejšího král. města Klatov, druhá část I. dílu. [1. vydání] Klatovy: Město Klatovy, 1928, s. 1325.