Loreta Loretánská kaple Panny Marie
    Kapelle in Loreta
    chapel in Loreta
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Týnec
Katastrální území: 772313 Týnec u Janovic nad Úhlavou
Parcelní číslo:
Číslo popisné: 79

Rejstříkové číslo: 29457/4-3452
Datace: 1711

GPS: 49º 21´ 35 N  13º 16´ 52 E

Kontakt:
Týnec čp. 69
340 21,  Janovice nad Úhlavou
Telefon: 376392103, 606759220
obectynec@tiscali.cz
http://www.sumavanet.cz/tynec/

Popis objektu  Interiér objektu  Historie objektu  Fotogalérie 

Stručný popis objektu

kliknutím na výřez mapy, zobrazíte mapový portál

Orientovaná budova kaple má půdorys o rozměrech 1270 x 750 cm s mírně předsunutými nárožími o šířce 130 cm; základy stavby jsou 90 cm pod terénem; nad terénem je 130 cm vysoký sokl na nárožích předsunutý, barevně odlišený; 800 cm vysoké zdi včetně římsy jsou souměrně na severní straně prolomeny dvěma dveřmi (110 x 177 cm a 100 x 185 cm), stejně tak na jižní straně (110 m x 177 cm a 100 m x 190 m); okno je jen jedno na západní straně (130 x 95 cm); nahoře jsou zdi ukončeny 130 cm širokým předsunutým pásem, navazujícím na stejně široká předsunutá nároží; nad předsunutým pásem je štukatérsky zdobená šikmá římsa téměř až po okraj střechy; na východní straně je nástěnná malba Panny Marie; nad ní na předsunutém pásu spojené erby Kolowratů Krakowských a z Wrbna a Freudenthalu (Bruntálu); valbová střecha krytá šindelem má uprostřed hřebenu dřevěnou osmibokou věžičku s lucernou, bání, makovicí a křížem (průměr věžičky 150 cm; spodní část věžičky nad hřebenem s římsou 80 cm, lucerna s římsou 100 cm, báň o průměru 90 cm se stříškou lucerny 170 cm, makovice s jednoramenným křížem 100 cm); kaple po hřeben střechy je vysoká téměř 1300 cm, s věžičkou po vrchol kříže 1740 cm

Interiér objektu

 

 

 

Obdélníková průchozí místnost budovy kaple sklenutá valenou klenbou oddělenou od stěn dřevěnou římsou je rozdělena ozdobnou dřevěnou přepážkou na dva prostory: větší 760 x 420 cm , menší 165 x 420 cm s výklenkem ve zdi k umístění sochy Černé Madony; před dřevěnou přepážkou je spodní část oltáře se stupněm, nad ním v přepážce uprostřed průhledné zamřížované okno; přepážka má dole po stranách dvířka (90 x 180 cm), nad dvířky dvě neprůhledná okénka opatřená dřevěnou mřížkou; vrchol přepážky je ozdoben šesti dřevěnými jehlany na krychlích; uprostřed jižní zdi je přizdívka pro vedlejší oltář a při hlavních vchodových dveřích v rohu zdi žulová nádoba pro svěcenou vodu; výzdoba kaple je typu „casa sancta“ (svaté chýše) s fragmenty maleb na iluzivní cihlové zdi s trhlinami; středem klenby prochází lano od zvonku ve zvoničce; historický mobiliář (soška Černé Madony aj.) je umístěn mimo kapli.


Okolí objektu

Poutní loretánská kaple stojí na volném prostranství uprostřed osady Loreta při frekventované cestě do Lomce a křižovatce lesních cest v sedle mezi zalesněnými horami Výhořice a V Oborách; okolními domky kaple jsou čp.4, 9, ?, 2 a E1;před jižní zdí kaple je odpočinkové místo pod mladou lípou – stůl s dvěma lavicemi; pozornosti zasluhují blízké dva velmi staré duby.



Historie objektu

Kapli nechala za své věno zřídit Marie Barbora Kolowratová, roz. hraběnka z Vrbna a Bruntálu (1666 – 1712); první manželka Maxmiliána Norberta, říšského hraběte Krakowského z Kolowrat (1660 – 1721), vlastníka panství Týnec aj., nejvyššího komoří v Čechách; polírem stavby v letech 1709 – 1712 byl Jan Jiří Kurc

 

 

- 30. září 1710 byl v kapli konsekrován oltářní kámen biskupem Vilémem Christoferem z řádu premonstrátů na Strahově

- nadační listina zakladatelky (zapsaná do zemských desek 18. září 1728), soška Černé Madony s Ježíškem, původní výzdoba interiéru dle vzoru pražské Lorety a původní zvon ulitý Valentinem Lischanem na Malé Straně jsou datovány rokem 1711

 

 

- z roku 1712 je původní venkovní fasáda a malby Panny Marie a erbů na jižní zdi (dle letopočtu na fasádě)

 

 

- v září roku 1761 bylo slaveno padesátileté výročí vysvěcení poutní loretánské kaple  

 

 

s českými i německými kazateli

 

 

- císařským dekretem z 12. července 1783 byla kaple zrušena, 1790 stavba prodána do soukromého vlastnictví a 1794 církevní mobiliář přenesen do hřbitovní kaple sv.Barbory  

 

 

v Týnci, zvon zavěšen do věže týneckého kostela (v první světové válce zrekvírován)

 

 

- po roce 1797 se v kapli opět konaly příležitostné bohoslužby

 

 

- 1830 – 1831 na základě žádosti občanů byla devastovaná (zerfallen) stavba kaple péčí hraběte Josefa Arnošta Krakowského z Kolowrat opravena; do věžičky byl koupen nový zvon od firmy Ignát Hilzer ve Vídni

 

 

- 2. října 1831 byla do obnovené kaple slavnostně přenesena soška Černé Madony ze hřbitovní kaple sv.Barbory v Týnci

- v době epidemie cholery 1831 – 1832 byla kaple navštěvována tisíci prosebníků zblízka i zdaleka vzdor tomu, že nebyla vysvěcena

- před rokem 1835 byl interiér kaple nově vymalován a doplněn o dřevěnou kazatelnu a lavice; nad oltářem byl zhotoven nápis: „ILLVstrissiMa prosapia koLLoVratiana gratiosissime eXstrVi renoVarique Hanc cappeLLam Diligentissime cvravit“ ; hraběnka Arnoštka Kolowratová věnovala kapli kámen oltářní, bílou kasuli, plátno a polštáře pod misál

- po mnohých jednáních od roku 1835 byla loretánská kaple 10. srpna 1837 znovu benefikována

 

 

- cínová lampa na věčné světlo byla kapli darována v roce 1859

 

 

-29. června 1864 úderem blesku byla zničena věžička, velký kus střechy a učiněna velká škoda na oltáři a jiných částech kaple;péčí týneckého velkostatku byla kaple do pouti 8. září 1865 opravena

- v roce1883 byl do kaple věnován obraz Panny Marie (135,5 x 69,5 cm) malovaný Bohumilem Hejdou z Lovčic, který též přemaloval původní fresku Černé Madony na jižní zdi kaple

- po zestátnění kolowratského majetku byla kaple v roce1949 předána do vlastnictví obce Týnec

- v srpnu 1994 po restituci kolowratského majetku byla kaple Jindřichem Kolowratem darována obci Týnec

- k rekonstrukci původního stavu kaple byly v letech 1995 – 2003 péčí obce Týnec prováděny nákladné opravy 

 

 



Další informace

Největší hrozbou kaple je vlhkost, kterou se ani po nákladných pracích nepodařilo odstranit; krov, střecha a věžička je z druhé poloviny roku 1995 od firmy REVIT Sušice, fasáda z roku 1996 od firmy STAVMAL s.r.o. Klatovy, restaurátorské práce v letech 1996 a 2000 uskutečnili akademičtí malíři a restaurátoři Carine Artouni a Dominika Machačová z Prahy a Jiří Rataj z Plzně; lavice byly zhotoveny v roce 2003 tesařskou firmou Václava Tichého v Týnci.

 

Poznámky:  

 

 

- samota nebo osada, v níž byla postavena loretánská kaple, se nazývala Vobora; po roce 1730 se Vobora podle kaple přejmenovala na Loretu; matriční záznam z 27.8.1734 prvně zní “od lorety”,  zápis z 29.9.1734 a pozdější již  z Lorety

 

 

- stavba loretánské kaple jen asi kilometr od kaple sv.Jana Nepomuckého vyvolává mnoho otázek:

 

 

  • proč byly tak blízko u sebe dvě poutní kaple

     

  • kapli sv.Jana Nepomuckého (výstavnou stavbu) nechal postavit manžel hrabě Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat jako vděk za uchránění jeho rodiny od moru, zatímco loretánská kaple je jednoduchou stavbou a důvod její výstavby 5-8 let po vysvěcení kaple sv.Jana Nepomuckého není dosud znám

     

  • proč byly u loretánské kaple – prosté a jednoduché stavby zdi tlusté přes 1,3 m, v části severní zdi i 2 m (zajímavé by bylo spočítat, kolik tun nebo m3 bylo nutno přepravit)

     

  • dobu trvání výstavby v té době určovala především doprava materiálu: kamene, cihel, vápna, kmenů stromů a řeziva z pily (v Běšinech). Na dopravě materiálu pro stavbu týneckého zámku a kaple sv.Jana Nepomuckého se podílelo několik dvorů panství. Je pravděpodobné, že na výstavbě loretánské kaple se podílel jen dvůr Novákovice, který

     

           hraběnka Marie Barbora Kolowratová vlastnila od r.1693

 

 

  • pro badatele jsou i další dosud nezodpověděné otázky

 

 

 



Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny

Seznam nemovitých kulturních památek okresu Klatovy. /1. vydání/ Plzeň: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni, 1984. Nestr.

 

 

VANĚK, Ferdinand a HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Klatovském. /1. vydání/ Praha: Archaelogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899. s.180

N. Podčárník s názvem Loreta. In: Klatovské listy 17.6.1939

Brenner, Josef. Historické črty. Rukopis. Týnec 1905, s.144 – 148

Poláková, Veronika. Černé Madony v Čechách. Univerzita Palackého v Olomouci . Olomouc 2011. Bakalářská práce, s.74 a 128 



Zdroje - fondy

Matriky. In: Státní oblastní archiv Plzeň. Matrika farnosti Týnec, kniha I., s.136, 305, 397 a 399; kniha II.s.14 a 361

 

 

Pamětní knihy obce Týnec. In: Okresní archiv Klatovy. Kronika, kniha I., s.40 a 52  

 

 









 

Projekt národní Spolupráce „Místní dědictví – bohatství, na které zapomínáme“. Cílem projektu je zmapovat stavby lidové architektury.