Kraj: Plzeňský kraj Okres: Klatovy Obec: Týnec Katastrální území: 772313 Týnec u Janovic nad Úhlavou Parcelní číslo: 11 Číslo popisné: Rejstříkové číslo: 18498/4-3450 Datace: 1758 GPS: 49º 20´ 29 N  13º 16´ 45 E

       

Stručný popis objektu
Dvoupodlažní stavba na půdorysu nepravidelného osmiúhelníku se stranami: čelní-východní a zadní-západní okolo 400 cm, strany navazující na čelní stranu-severovýchodní a jihovýchodní 350 cm, boční strany-severní a jižní 385 cm, a strany navazující na zadní stranu severozápadní a jihozápadní 300 cm; zdi stavby jsou z kamene a cihel (šířka okolo 90 cm); ve středních postranních zdech jsou elipsová okna; ve spodní části sedmi stěn (mimo čelní zdi) je falešný sokl (nad podlahou krypty) o výšce podle svažitého terénu 20 až 120 cm s přesahem okolo 7 cm; nad ním v postranních zdech zadní-západní stěny jsou větrací otvory: v severozápadní zdi je otvor 29 x 26 cm , v jihozápadní 28 x 16 cm; kladí je uprostřed čelní zdi obloukovitě zvýšeno, římsa je tvarovaná čtyřmi plochými výstupky a horním oválným; jediný vchod do budovy v čelní-východní zdi má kamenicky zdobené žulové ostění (otvor 178 x 290 cm); nad vchodem je ze štuku rám; uvnitř něj na šedé omítce nápis zlatými písmeny: „Hrobka Kolovratů Krakovských“; střecha je pokryta eternitovými šablonami, ve vrcholu zakončená komolým válcem z plechu, malou bání a kovovým křížem (80 cm); výška stavby s křížem nad terénem hřbitova je okolo 700 cm, nad svažitým terénem pod ohradní zdí hřbitova okolo 900 cm

Interiér objektu

Horní místnost stavby byla hřbitovní kaplí s vchodem ze hřbitova; podlaha je kryta kamennými dlaždicemi; prostor nepravidelného osmiúhelníku má melounovou klenbu; elipsová okna  110 x 80 cm jsou 160 cm nad podlahou; západní zeď je vyhloubena 130 x 180 cm, snad pro původní oltář, nyní s obrazem hrobky; na severozápadní zdi je malá oválná nika (52 x 38 cm); v čele, naproti vchodu je na širším dřevěném stupni tmavý dřevěný oltář; při bočních zdech čtyři tmavé dřevěné lavice; na zdech jsou malby se jmény Kolowratů pohřbených v Týnci do roku 1996; v podlaze kaple u vchodu je vchod do hrobky zakrytý betonovou deskou s vyrytým reliéfem; schody do hrobky jsou z cihel s nízkými postranními zídkami; podlaha je až 100 cm pod úrovní terénu; strop tvoří stlačená klenba; v kamenných zdech hrubě omítnutých jsou dva větrací otvory.

 

 

Okolí objektu


Historie objektu


Další informace

V kapli sv. Barborybyly uloženy ostatky sv. Pia, Felicissima a Christiany; vysvěcena byla 30. října 1758 světícím biskupem Emanuelem Arnoštem, hrabětem Waldsteinem; po zrušení loretánské kaple v Loretě v roce 1783 byla socha Černé Madony a jiné movité předměty z ní uloženy před rokem 1790 v kapli sv. Barbory v Týnci; do obnovené loretánské kaple v Loretě byly slavnostně přeneseny 2. října 1831; protože krypta Widerspergárů a Kolowratů pod podlahou týneckého kostela byla zcela zaplněna, byla v březnu 1839 kaple sv. Barbory upravena pro hrobku Kolowratů Krakowských týneckého rodu a přeneseny tam pozůstatky Kolowratů pochovaných v kryptě pod podlahou kostela; první tam byla pohřbena hraběnka Johanna Kolowratová, rozená svobodná paní Helversenová z Helversheimu.

Zasvěcení kaple sv. Barboře – též patronce horníků bylo základem pro vznik pověstí o dolování v Týnci; údajně pod kostelem a v okolí kostela byly šachty, kde se těžilo stříbro; proto horníci na místě kostela nechali postavit kapli sv. Barbory, později na jejím místě kostel zasvěcený Panně Marii; kaple sv. Barbory byla pak postavena na hřbitově vedle kostela.

 

 

Kaple byla mnohokrát opravována, naposled v letech 1994 – 1995.

 

 

Fotogalerie

Zdroje - literatura, prameny

TRAJER, Johann. Historisch-statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. České Budějovice 1862, s.209

 

 

BRENNER, Josef. Historické črty. Rukopis.Týnec 1905, s.75,87,145-147

 

 

Zdroje - fondy

Kronika obce Týnec. Kniha I., s.31,39,42 a 143. In: Státní okresní archiv Klatovy